ml

Mluvnické   kategorie  jmen

 

-         s tvary podst. Jm. se ž. setkávají již ve 2. roč. = základní odlišení tvarů téhož slova od slov příbuzných

                                                                                = o prvotní poznání podstatných jm. přídavných jm., zájmen, číslovek i sloves

 

ve 3. roč. poznávají, že  různé tvary post. Jm.  vyjadřují mluvnické kategorie

ve 4. roč.  se seznamují s tvaroslovným systémem podst. jm. , s typy pravidelného skloňování a jejich vzory

 

 

ČÍSLO  A  PÁD

 

-         vytváříme nejprve a ve cvičeních upevňujeme  mluvnické významy  čísla a rodu

Při vyvozování lze vyjít buď od čísla ,nebo od rodu. Žáci pozorují podtržená podstatná jména v textu a řadí je do dvou sloupců. Srovnáním zjistí, že se podstatná jm. liší  svými tvary :  strom – stromy,  růžička – růžičky ……..

Učitel může mít  tato slova napsaná na kartičkách a na magnetické tabuli schémata:

                                                    Jednotné č.                        množné č.

 

     Mužský

    

     Ženský

     Střední

 

 

Žáci dostanou jednotlivé tvary, přečtou je a zařadí na příslušné místo.

Uč. uzavře za jejich pomoci :  tvary podstatných jmen se vyskytují v jednotném čísle i v čísle množném, na tvary  jednotného čísla  ukazujeme zájmeny   ten, ta, to , na tvary množného čísla ukazujeme  ti, ty, ta.

Následuje prvotní upevnění poznatků o čísle.  Žáci vyhledávají v textu  jiná podst. jm. a rozhodují, zdali jsou v tvarech č. j.  nebo  mn.

Už pro tuto činnost = důl. , aby si dovedli utvořit základní tvar podst. jména. Protože ještě neznají pády řekneme jim , že je to tvar, který odpovídá na otázky  kdo, co.

 

Následuje prvotní upevnění poznatků o čísle.

Žáci uvádějí  P.J.  v čísle j. a v čísle mn.

Vrátíme se k schématu a budeme pozorovat tvary P. J.  v č. j.  Opět poznáme , že se od sebe  liší.

Uč. Dojde k závěru opět s pomocí ž.  :   tvary podstatných jmen  vyjadřují jeden ze tří rodů, mužský, ženský a střední. Rod poznáme, ukážeme –li  si zájmenem ten na  P.J. v rodě mužském, ta na P. J.  v rodě ženském  a to na P.J.  v rodě středním.

 

Důl. = aby si žáci osvojili kategorii mluvnického rudu jako jevu mluvnického, a to jako vlastnost slova, nikoli jako vlastnost denotátu slovem označeného.

 

Následuje prvotní upevnění, žáci určují rod P. J.  ve tvarech j. č.

Dále budeme pracovat s texty, z nichž budou žáci vybírat podstatná jm. a určovat   číslo i rod.

Poznají , že zájmenem ta ukazujeme na podstatná jm. rodu žen. v č. j. i na podstatná jm. rodu stř. v č. mn.

Pro  školu je nutné si uvědomit, že  rozlišování čísla je vlastností  P. J. a projevuje se často na jeho tvaru, dále na tvaru s ním se shodujícího přísudkového slovesa nebo jména, na tvaru shodného přívlastku a doplňku.

 

Žákům 1.st. pomůže k rozlišení především spojení  P. J. s přítomným tvarem přísudkového slovesa :    ( ta )  panenka mrkala

 

Pracujeme s texty  v uč. , doplňujeme je materiály z metodické příručky pro 3. roč. nebo vhodnými texty   Cvičení  z tvarosloví , jež vkládáme do folií nebo vytvoříme texty vlastní.

 

Poznají, že každé podstatné jm. má tvary i v č.j.  i  v č.mn. , že každé vyjadřuje jeden ze tří rodů.                  

 

 

 

2.  PÁD

 

Před probíráním pádů zjistíme, zda jsou ž. schopni  rozlišit  tvary  slov a slova příbuzná.

 

1. – vyvodíme pádové otázky

Žáci z textu vyhledávají tvary  P. J. a ptají se na ně

Kdo šel nakupovat do obchodního domu ?   Maminka.

Od koho odběhl Radek ?   Od maminky .

 

-můžeme použít i postupu vlastního, abychom dospěli k pořadí  7 pádů a otázkám na ně.

 

 

2. -  žáci poznají, že se pádovými otázkami zjišťuje  pád podstatných jmen

 

nelze je zaměňovat s otázkami na větné členy.

 

Řekneme žákům, že  pád.ot. jsou tvary zájmen a budeme vyžadovat, aby si jejich pořadí osvojili bezpečně nazpaměť .  Pádová  otázka je dvojí životná a neživotná.

 

3. následuje praktický výcvik

 

ve zjišťování pádu jmen.

 -vedeme žáky k tomu , aby používali zdvojených otázek  kdo? Co?

- navykáme je , aby se na pád ptali nejkratší možnou otázkou.

 

 

4. pěstujeme smysl pro  rozlišování pádu a tvaru

 

Žáci vědí, že je sedm pádů , zjišťují je pomocí  zdvojených pádových otázek.

 

 

 

5. žák získává obecnější představu o tom, co je skloňování

 

Učitel nesmí trpět nespráné a škodlivé praktiky při skloňování pomocí různých předložek a slov řídících příslušný pád.  Např.   koláč, bez koláče, ke koláči, vidím koláč, voláme koláči, o koláči, s koláčem.

 

Učitel  3. i 4. roč.  zadává skloňovat podst. jm. s přídavným jm. , číslovku s podst. jm.

 

Žáci se mají pokoušet v přehledu tvarů   tvary srovnávat, odhadovat jejich rozdíly a shody,  uvědomovat si je a správně jich využívat ve svých projevech.

 

 

6. určování pádu spojíme s určením čísla a rodu

 

Žáci  odhadují mluvnické významy podst. jm. na konkrétních příkladech  v kontextu věty.

Proto je didakticky správné určovat je ve větě v pořadí      pád,  číslo, rod.

 

Ve 4. roč. pak posoudíme ,je – li pád prostý,  či předložkový, k rodu mužskému  připojíme životnost a neživotnost. Rod jména je hlavním kritériem  pro zařazení ke vzoru.

 

Ve 4. roč. má učivo o mluvnických kategoriích pádu, čísla a rodu podst. jm. charakter procvičovací a prohlubovací . Nové poznatky si osvojují už jen u kategorie pádu.