UČEBNICE   A  DALŠÍ  UČEBNÍ  POMŮCKY

 

 

Učebnice : 

 

Změny v obsahu a pojetí vyučování mateřského jazyka vyvolaly i nutnost nového pojetí učebnic.

 

-         jsou sestaveny v souladu s učebními osnovami

= základní normou pro práci učitele a nejčastěji používanou učební pomůckou v jazykovém vyučování

 

Řada samostatných učebnic zpracovaných v 70. letech a upravených v 80. letech   začíná ve 2. ročníku  ZŠ . Všechny nesou název Český jazyk a sestavil je v podstatě konstantní kolektiv autorů. Při jejich sestavování respektovali autoři nejen věk adresátů, ale i stupeň vyspělosti v oblasti gramatiky.

Obsahují cvičení k procvičování nového učiva i opakovací nebo rozšiřovací.

 

Jazykové vyučování se o práci s učebnicí opírá.

-         je určena žáků a je psána s ohledem na ně

Všechna činnost ve vyučovací hodině Čj se rozvíjí na základě práce s učebnicí a její využití je jedním z měřítek úrovně hodiny.

 

Výklad mluvnického učiva uč. pro 1. st neobsahují. Tento výklad najde učitel v obsáhlé metodické příručce. Učitel musí dobře podání učiva pochopit , nemůže výklad měnit , nebo dokonce zkreslovat. Při výkladu přihlíží učitel k okrajovým zvláštnostem ( např. délka samohlásek ) .

© = jednotné pro celé jazykové území

Každá lekce nebo její část obsahuje poučku nebo pravidlo.

P o u č k a = školská definice pojmu

Vědecké definice byly z didaktických důvodů pro učebnice upravovány. Učitel musí znění poučky v uč. a metodických příručkách respektovat, nemění je ani nezjednodušuje. Učebnice vyšších ročníků na 1.st. navazují.

 

P r a v i d l a   vyjadřují některé obecné nebo dílčí zákonitosti mluvnické, pravopisné , výslovnostní .

V poučkách a pravidlech se užívá jazykovědných termínů . Termíny uvedené v učebnici jsou závazné , učitel je nemůže měnit, nebo nahrazovat staršími.

 

Struktura  učebnic :

© = formálně rozčleněny na    k a p i t o l y     tvořící samostatné   t é m a t i c k é    c e l k y    s obsahem učiva tradičně mluvnickým.   T é m a    se potom dále člení na jednotlivé   

l e k c e   .

 

Úvodní oddíly jsou věnovány opakování učiva z předešlého  ročníku.

 

Celkový rozsah učebnic je průměrně asi  180 stran.

V současných učebnicích bylo upuštěno u jednotlivých tématických okruhů od tradičního schématu dramatických učebnic typu : - induktivní text

-         výklad učební látky

-         soustava úkolů a cvičení

 

Uč. čj . v koncepci z roku 1976 se svým charakterem více přibližují cvičebnicím. Tématické celky tvoří soustava cvičení.

 

 Celkově zahrnují  uč. čj. pro 2.-4. ročník ZŠ průměrně pět hlavních tématických celků rozdělených asi na osmnáct lekcí. V každé vyučovací hodině by měla probrána asi dvě cvičení. Z toho vyplývá , že smyslem vyučování v hodině čj. není probrání maximálního počtu cvičení, ale důkladná práce s jazykovým materiálem. Jen asi 15% z celkového počtu cvičení tvoří taková , ke kterým je uveden buď v učebnici ,nebo v metodické příručce jen jeden úkol.

Většinou patří ke cvičení několik úkolů, a to buď  ze stejné jazykové roviny a sledují jeden výchovně vzdělávací cíl ,nebo úkoly různých jazykových rovin a sledují různé cíle.

 

 

Jazykové učebnice jsou ilustrovány autory dětem důvěrně známými z dětské literatury . Podle fce. můžeme ilustrace rozdělit do několika skupin :

 

i . Obrázky ilustrační  - obsahem se vztahují  k textu cvičení , ilustrují jej. Vycházejí vstříc psychologie dítěte, získávají zájem.

 

 

II. Obrázky  plnící ryze didaktickou fci.  :

 

a)     Obrázek nebo série obrázků , podle nichž má žák vypravovat. Ve

větší míře jsou tyto obr. zastoupeny ve slohové části uč.

b) Obr.  zobrazující skutečnosti, které  má žák pojmenovat, popř. ještě        

dále pojmenování tříd podle různých kritérií.

c ) Obrázky , které nahrazují některá slova ve větách. Fungují většinou při nácviku pravopisu.

-         plní i fci. estetickou

 

Části textu jsou v uč. podle fce. a závažnosti odstupňovány.

Pro rozčlenění lekce je užito i různých typů písma. V uč. pro 2. ročník , zvláště v její počáteční části, se vyskytuje i písmo psací.

Základní tisk je černý na bílém podkladě.

Z dalších barev je užito červené, modré a žluté. 

Grafická úprava uč. pro 2.,3., a 4. roč. není jednotná.

 

C v i č e n í : tvoří asi 50% souvislé slohové útvary.

-         poměrně značnou část představují také cv. složená  z jednotlivých vět a souvětí, která k sobě po stránce věcného obsahu nijak nepatří.

-         hrají důl. roli ,neboť na nich žáci cvičí výstižnost vyjádření

 

soustavu cv. můžeme ze stylistického hlediska rozčlenit na dvě skupiny :

1.)    Texty vytvořené autory uč.

2.)    Texty převzaté  z naší současné literatury pro děti

-         ty jsou částečně upravovány , aby  vyhovovaly povaze probíraného učiva

 

Požadavkům současné koncepce odpovídá vysoký počet lexikálně sémantických cv. a umístění slohových  cv. v jazykové části uč. ( přispívají k rozvoji nejen slovní zásoby, ale i k rozvoji myšlení a celkové úrovně vyjadřování).

 

V koncepci 80. let se klade důraz na aktivní účast žáka ve vyuč. procesu. V předmětu čj. je aktivní především při řešení úkolů ve cvičeních.

 

Při práci s cv. se žáci učí nejen pracovat s jazykovým materiálem, ale svoje vědomosti a dovednosti si prohlubují a upřesňují. Učí se vyhledávat, pozorovat a třídit jazykové jevy podle určitých znaků , dělat si poznámky, rozlišovat, porovnávat, zařazovat, dokazovat a formulovat závěry. Cvičí se v uplatňování různých myšlenkových operací.

 

Z tohoto důvodu je důl. výběr cv. jak z hlediska obsahu, jeho výchovného zaměření, tak i z hlediska formulování pokynů ke  cvičením.

 

Pokyny , které  jsou uvedeny v metodické příručce nemusí učitel plnit v podrobnostech, jsou pouze návrhem.

 

Pokyny na 1. st. musí být vyjádřeny co nejjasněji.

Převážná část cv. je určena k ústnímu zpracování.

 

 

 

Metodická  příručka :

 

-         tvoří jednotný celek s učebnicí

 

V úvodní části je zařazen výklad koncepce předmětu

                                              obsahu vyučování

                                              a jeho systému a způsobu práce v jednotlivých ročnících

 

- připojen i návrh tématického plánu pro každý ročník zvlášť

 

V části věnované jazykovému vyuč. je každá lekce uvedena věcným a metodickým výkladem učiva, kterému je věnována. Na vůli učitele je, jak rozdělí lekce do jednotlivých vyučovacích hodin, kterých metod a postupů použije.

Počty hodin uvedené v MP jsou orientační.

Naopak musí uč. dodržet úkoly opakovací, prohlubovací a shrnovací, které zajišťují  nejen aktivní spirálové opakování, ale i dodržování dalších vyučovacích zásad.

 

-         dále obsahují i pokyny ke cvičením

 

Další  učební pomůcky  :

 

Zásada názornosti patří k nejdůležitějším principům moderní didaktiky. jednou z možností realizace názornosti je využití pomůcek. Přispívají k tomu, aby žák lépe pochopil učivo, osvojil si určité vědomosti  a vytvořil nutné návyky.

 

= takový didaktický prostředek, který přímo představuje určitým způsobem zpracovanou učební látku

 

¨působí na žáka přímo

¨je nositelem informací

   ¨je prostředkem sdělování a řízení žákovy činnosti

 

Pro čj. je vydává  n.p. Komenium .

 

1.      )  žákovské

2.      ) demonstrační

 

Žákovské – slouží žákovi k přímé manipulaci

 

např.· soubor slov , slabik a hlásek na kartách z umělé hmoty s mnohostranným využitím

       · pracovní listy vydané v souborech  tvarosloví, skladba a pravopis

Práce přes fólie je organizačně nenáročná.

 

Demonstrační  jsou trojího druhu :

1.      vizuální

2.      auditivní

3.      audiovizuální

 

V i z u á l n í   :  předpokládají řízené pozorování , přičemž předmětem pozorování může být i psaný text , obvykle zaměřený k určitému cíli a vhodně graficky uspořádaný.

               např.:  - text v učebnici

o       zápis na tabuli

-         flanelové nebo magnetické tabule

-         obrazy promítnuté  epidiaskopem nebo diaprojektorem

-gramatické nástěnné tabule

-         přehledy

-         schémata

-         grafy

-         ilustrace textů

- diafilmy

 

Auditivní :  = určeny pro sluchové vnímání

-         nahrávky

-         relace ve školním rozhlase

-         vysílání Českého rozhlasu

Audiovizuální :   soustřeďují se na vjemy zrakové i sluchové

-         ozvučené filmy

-         televizní vysílání pro školy

-         diafilm s průvodním textem

-         videoprogram

 

 

Jazykovému vyučování slouží především demonstrační pomůcky vizuální. Méně jsou zatím využívány auditivní, nejméně audiovizuální, pro něž je nutné , aby  škola byla dostatečně vybavena  moderní vyučovací technikou.

 

 

Pomůcek pro jazykové vyučování není mnoho. Můžeme využít i pomůcky z jiných předmětů, nebo si je vyrobit sami.

Při jejich výrobě – písmena asi 4 cm

-         základní barva – modrá nebo černá

-         jen podstatné gramatické nebo pravopisné jevy označíme červeně nebo zeleně

Velký význam mají pomůcky na jejich přípravě se podílejí žáci. Probouzí to u nich větší zájem o vyučování.