Pravopis morfologický a syntaktický, prověřování a hodnocení pravopisu
MORFOLIGICKÝ PRAVOPIS :
= psaní i – y
v koncovkách jmen a slovesných
tvarů přítomného času typu : zdravím, koupí, chválí …
- opíráme se o dovednost poznat tvar slova, tj. pád jména a příslušnost k deklinačnímu vzoru ( 4. ročník ) a tvar přítomného času u sloves ( 3. ročník )
Většina jevů se probírá až v 5. a 6. roč.
= důl. si uvědomit, že úspěch při zvládání jevů morfologického pravopisu závisí na kvalitě osvojení mluvnického učiva.
Žák musí ovládat určování pádů a přiřazování jmen k příslušným vzorům, neboť morf. Pravopis je založen na analogii . Proto je nutné stále a co nejúplněji oddůvodňovat každý jev.
SYNTAKTICKÝ PRAVOPIS :
= shoda koncovek příčestí s podmětem a větná interpunkce, tedy jevy, které odrážejí větné vztahy
- zastoupen na obou st. ZŠ
Shoda přísudku s podmětem
- ve 4. roč. v rámci učiva syntaktického, neboť s ním souvisí
Základním předpokladem pro jeho osvojení = bezpečné určování podmětu a pochopení shody.
Uč. = rozděleno do tří částí .
Začíná se rodem středním, nakonec je zařazena shoda s podmětem v rodě mužském , u něhož je nutné vzít v úvahu životnost a neživotnost.
Důležité = zařazení shrnutí a souhrnných cvičení, která zaujímají v etapě procvičování zásadní postavení.
Základní zásady :
Žáci mají pochopit princip shody s rodem podmětu , mají získat vědomost, že příčestí se řídí tvarem podmětu, ne jeho smyslem, mají zvládnout poučky i verbálně.
Interpunkce :
- s ní se seznámí již v 1. roč. a to s interpunkčními znaménky na konci věty
ve 2. roč. – se učí tato znaménka distribuovat podle typu postojové modality
Na základě svých zkušeností poznají , že se věty oddělují čárkami, dovědí se , že jsou-li věty spojeny spojkou a , i , čárka se obvykle nepíše.
Od 3. roč. přistupuje doplňování interpunkce a její zdůvodňování
Např. v souvětí Pan průvodčí dal znamení, vlak se rozjel. Napíšeme čárku za slovem znamení, protože jedna věta končí a druhá začíná.
Při osvojování interpunkce napomáhají i větná schémata.
Z dalších interpunkčních znamének poznávají děti ještě uvozovky a dvojtečku v lekci o řeči přímé a nepřímé.
¨- důl. součástí pravopisného výcviku = diktáty
podle jejich fce. Je zařazujeme buď do etapy opakování nebo do etapy hodnocení
cvičné – ž. se snaží poprvé samostatně řešit příslušný problém
učí se soustřeďovat pozornost a vyvíjet jisté úsilí
kontrolní - = zkušební, prověřují dosažený stupeň znalostí a dovedností
Dělení z hlediska obsahu : - speciální
- souhrnné
podle formy : diktát - bez přípravy
- s přípravou - a to s přípravou - zrakovou
- sluchovou
Domácí příprava podporuje i výchovu k pracovní kázni a k pracovním návykům.
Další typy diktátů : - volný
- tvůrčí
- výběrový audiodiktát
= pro 1. stupeň náročné
- lze je využít jako diktáty cvičné
Při diktátu v o l n é m ž. po přečtení věty provádějí různé obměny.
- má velký význam pro sloh stejně tak jako diktát t v ů r č í , který rozvijí schopnost samostatného tvoření vět na diktovaná slova. Autodiktát je diktát podle vlastní paměti.
Na výsledek diktátu má vliv už výběr textu. Nemá být přesycován pravopisnými jevy. Jeho rozsah musí odpovídat věku žáků. Lze říci: čím více jevů obsahuje , tím by měl být kratší.
Ve 2. roč. by měl být složen asi z dvaceti slov , ve 3. z třiceti a ve 4. asi ze čtyřiceti až padesáti slov.
Technika diktování má své zásady. Jde – li o souvislý text, uč. Žáky nejprve seznámí s jeho zněním, vysvětlí slova, která nejsou všem zcela jasná. Pak diktuje po větách, či větných úsecích, řídí se tempem průměrných až podprůměrných žáků. Diktuje z jednoho místa ve třídě. Odkud má přehled a může sledovat dobře práci žáků a odkud ho všichni dobře slyší. Práci neruší přecházením, vyslovuje jasně, ale přirozeně, v žádném případě nenaznačuje výslovností pravopis. Na závěr celý text opěr volně přečte, aby si mohli žáci diktát zkontrolovat. To má i obecnější výchovný obsah – vytváří totiž v žácích návyk vracet se k vykonané práci a korigovat ji.
Diktátů nemusíme psát mnoho, musejí však být účelně využity. Je vhodné využít zájmu žáků hned po napsání a některé jevy s nimi probrat. Zapamatování je pak trvalejší.
Diktáty cvičné mohou žáci opravit i sami, kontrolní diktáty opravuje uč. K vyznačování chyb používá soustavu korekturních znamének. Může buď podtrhnout přímo chybné písmeno nebo slovo v němž je chyba nebo zatrhnout řádku s chybným jevem.
Z hlediska dalšího pravopisného výcviku je důležité, aby si uč. Vedl evidenci chyb.
Nejcitlivější je h o d n o c e n í a k l a s i f i k a c e .
Hodnotíme často , zejména slovně, neboť hodnocení má působit motivačně. Klasifikujeme známkou, pro jejíž stanovení musí existovat určitá norma.
Prvním krokem ke zlepšení je uvědomění si příčin nedostatků. Spočívají jednak v nedostatečné mluvnické přípravě, např. ve slovotvorbě, v rozhraničování vět apod. , jednak v nedostatečné přípravě pravopisné. Žáci neznají dobře pravopisná pravidla, matou je, neosvojují si dostatečně algoritmus, nezvládnou přesně jevy určené k zapamatování. Neúspěch může být způsoben i nedostatky v mechanismu vybavování.